„Jehova [je] odtamtud rozptýlil po celém povrchu země, a oni postupně zanechali stavění města. Proto se nazývalo Bábel, protože tam Jehova zmátl jazyk celé země.“ 1. Mojžíšova 11:8, 9
OPRAVDU k této události, kterou popisuje Bible, došlo? Stalo se v jedné chvíli to, že lidé začali mluvit různými jazyky? Někdo pokládá biblickou zprávu o tom, jak jazyky vznikly a šířily se, za směšnou. Jeden spisovatel prohlásil: „Mýtus o babylónské věži patří určitě k těm nejabsurdnějším příběhům, jaké se kdy tradovaly.“ Dokonce i jistý židovský rabín tuto zprávu označil za „naivní pokus vysvětlit původ národů“.
Proč lidé biblickou zprávu o Bábelu neboli Babylóně zavrhují? Stručně řečeno proto, že je v rozporu s určitými teoriemi o vzniku jazyků. Někteří odborníci se například domnívají, že jazykové skupiny se neobjevily náhle, ale postupně se vyvinuly z jednoho „prajazyka“. Jiní znalci jsou přesvědčeni, že několik původních jazyků se vyvíjelo nezávisle na sobě, a to tak, že se z neartikulovaných zvuků postupně stal plně rozvinutý jazyk. Tyto a další vzájemně si odporující teorie vedly k tomu, že mnozí souhlasí s názorem profesora W. T. Fitche, který ve své knize The Evolution of Language (Evoluce jazyka) napsal: „Dosud nemáme zcela přesvědčivé vysvětlení.“
Co o vzniku a vývoji lidského jazyka zjistili archeologové a výzkumní pracovníci? Potvrzují jejich objevy některou z předložených teorií? Nebo podporují věrohodnost biblické zprávy? Nejdřív se podívejme podrobněji na to, co říká Bible.
KDE A KDY K TOMU DOŠLO?
Bible uvádí, že ke zmatení jazyků a rozptýlení lidí došlo „v zemi Šinar“, která byla později označována jako Babylónie. (1. Mojžíšova 11:2) Kdy se to stalo? Podle Bible „byla země [„obyvatelstvo země,“ poznámka pod čarou] rozdělena“ ve dnech Pelega, který se narodil asi 250 let před Abrahamem. K událostem v Bábelu tedy zjevně došlo asi před 4 200 lety. (1. Mojžíšova 10:25; 11:18–26)
Někteří badatelé přišli s teorií, že novodobé jazyky pocházejí z jednoho původního, jakéhosi prajazyka, kterým podle nich lidé mluvili před 100 000 lety. * Jiní odborníci tvrdí, že dnešní jazyky jsou příbuzné s několika základními jazyky, kterými se mluvilo před více než 6 000 lety. Jak ale lingvisté mohou sledovat vývoj jazyků, které už zanikly? „Je to komplikované,“ píše se v časopise The Economist. „Na rozdíl od biologů lingvisté nemají žádné fosilie, které by jim pomohly nahlédnout do minulosti.“ Časopis dodává, že jeden odborník, který se zabývá evoluční lingvistikou, dochází ke svým závěrům pomocí „matematických výpočtů založených na odhadech“.
„Lingvistické fosilie“ však existují. O co se jedná a co odhalují o původu lidských jazyků? The New Encyclopædia Britannica vysvětluje: „Nejstarší písemné záznamy, jediné lingvistické fosilie, jež asi člověk kdy bude mít, jsou jen 4 000 nebo 5 000 let staré.“ Kde archeologové tyto „lingvistické fosilie“ neboli záznamy psaného jazyka našli? V dolní Mezopotámii, v místě starověkého Šinaru. * Dostupné hmatatelné doklady jsou tedy v souladu s fakty uvedenými v Bibli.
RŮZNÉ JAZYKY, RŮZNÝ ZPŮSOB MYŠLENÍ
V Bibli se píše, že Bůh lidem v Bábelu zmátl jazyk, „aby jeden nenaslouchal [„nerozuměl“, poznámka pod čarou] jazyku druhého“. (1. Mojžíšova 11:7) Výsledkem bylo, že dělníci „zanechali stavění města“ a rozešli se „po celém zemském povrchu“. (1. Mojžíšova 11:8, 9) Bible tedy neříká, že původ všech novodobých jazyků lze vysledovat až k jednomu prajazyku. Popisuje naopak, že se náhle objevilo několik zjevně plně rozvinutých nových jazyků, z nichž každý dokázal vyjádřit celou škálu lidských pocitů a myšlenek a přitom se od ostatních lišil natolik, že bylo možné označit ho za samostatný jazyk.
Hliněná tabulka s klínovým písmem datovaná do třetího tisíciletí př. n. l., nalezená v Mezopotámii
A co dnešní jazykové skupiny? Jsou si v zásadě podobné, nebo jsou odlišné? Lera Boroditská, která se zabývá výzkumem kognitivních procesů, napsala: „Když se lingvisté snaží proniknout hlouběji do jazyků světa (kterých je přibližně 7 000 a z nichž byl analyzován jen zlomek), setkávají se s nesčetnými nepředvídanými odlišnostmi.“ Ano, jazyky a dialekty jedné jazykové rodiny, například finština a estonština, jsou si podobné, ale zásadně se liší od těch, které patří k jiné jazykové rodině, například od češtiny a slovenštiny.
Jazyky formují způsob, jak lidé vnímají a popisují svět kolem sebe – barvy, množství, polohu a směr. V jednom jazyce lidé například řeknou: „Na pravé ruce máš brouka.“ V jiném jazyce se ale řekne: „Na jihozápadní ruce máš brouka.“ Takové rozdíly jsou přinejmenším matoucí. Není divu, že stavitelé v Bábelu nebyli schopni ve svém projektu pokračovat.
NEARTIKULOVANÉ ZVUKY, NEBO PLNĚ ROZVINUTÝ JAZYK?
Jaký byl původní jazyk lidstva? Z Bible vyplývá, že když první člověk Adam pojmenovával zvířata a létající tvory, dokázal vytvářet nová slova. (1. Mojžíšova 2:20) Také poetickými výrazy vyjádřil city ke své manželce. Eva zase jasně popsala, co jim Bůh přikázal a jaké to bude mít následky, když ho neposlechnou. (1. Mojžíšova 2:23; 3:1–3) První jazyk tedy lidem umožňoval, aby velmi dobře komunikovali a ve svém vyjadřování projevovali nápaditost.
Zmatení jazyků v Bábelu způsobilo, že lidé nemohli tak snadno spojit své intelektuální schopnosti a fyzické síly. Nicméně jazyky, které vznikly, byly stejně jako první jazyk zcela rozvinuté. Během několika staletí lidé postavili velká města, vybudovali mocné armády a začali v mezinárodním měřítku obchodovat. (1. Mojžíšova 13:12; 14:1–11; 37:25) Byl by takový pokrok možný, kdyby neměli rozsáhlou slovní zásobu a ucelenou gramatiku? Podle Bible se ani původní lidský jazyk, ani nové jazyky neskládaly z nějakých neartikulovaných zvuků, ale byly již plně rozvinuté.
Tento závěr podporuje i novodobý výzkum. Dílo The Cambridge Encyclopedia of Language uvádí: „Ukazuje se, že každá kultura, která byla zkoumána, bez ohledu na to, jak ‚primitivní‘ byla, měla plně rozvinutý jazyk, jenž byl svou složitostí srovnatelný s jazyky takzvaných civilizovaných národů.“ Podobně i Steven Pinker, profesor Harvardovy univerzity, v jedné své knize píše: „Neexistuje nic takového jako jazyk doby kamenné.“ (Jazykový instinkt, přeložila Markéta Hofmeisterová)
JAZYK BUDOUCNOSTI
Když vezmeme v úvahu místo a dobu vzniku „lingvistických fosilií“, zásadní rozdíly mezi jazykovými skupinami a skutečnost, že starobylé jazyky byly plně rozvinuté, co z toho logicky vyplývá? Mnozí dospěli k závěru, že biblická zpráva o tom, co se stalo v Bábelu, je zcela věrohodná.
V Bibli se píše, že v Bábelu Jehova Bůh zmátl lidem jazyk kvůli tomu, že se proti němu vzbouřili. (1. Mojžíšova 11:4–7) Slíbil však: „Změním národům jazyk na čistý, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili rameno vedle ramena.“ (Sefanjáš 3:9) Tento „čistý jazyk“, pravda z Božího Slova, dnes sbližuje lidi z celého světa. Je tedy rozumné očekávat, že v budoucnosti Bůh ještě víc sjednotí lidstvo tím, že mu dá jeden společný jazyk a odstraní tak následky zmatení jazyků, k němuž v Bábelu došlo.
LEGENDY, KTERÉ PŘIPOMÍNAJÍ BIBLICKOU ZPRÁVU
Podle příběhu, který vyprávějí příslušníci jednoho horského kmene v Barmě, „kdysi žili všichni lidé v jedné velké vesnici a mluvili jedním jazykem“. Při stavbě velké věže si lidé „postupně osvojili různé zvyklosti, způsoby jednání i mluvy a [nakonec] se rozešli do různých koutů země“. Podobné legendy kolují mezi domorodci v Africe, východní Asii, v Mexiku a na dalších místech.
Kdyby si tento příběh vymyslel Mojžíš, hebrejský pisatel první biblické knihy, který žil několik století po zmatení jazyků, vyskytovaly by se zmínky o této události v legendách vzdálených národů a jazykových skupin? To je velmi nepravděpodobné. Existence těchto legend a mýtů je tedy dokladem věrohodnosti biblické zprávy.
Додав: ВІРСТ,
Немає коментарів:
Дописати коментар