Mrtvé duše (1842–1846, Мёртвые души) je satirický román ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852). Jde o rozsáhlé dílo podávající obraz nevolnické Rusi a kritizující všechny složky tehdejší ruské společenské i ekonomické struktury. Zdrcující kritice jsou podrobeni zejména statkáři pro jejich lži, rozmařilost, šílené skrblictví i neschopnost k jakémukoliv činu. Po potížích s cenzurou musel být román přepracován: byla zmírněna útočnost některých epizod (např. vložené Povídky o kapitánu Kopejnikovi vyprávějící o ponižovaném hrdinovi vlastenecké války z roku 1812, který se marně domáhá svých práv a posléze přejde ke zbojnické bandě) a byl také změněn jeho název na Příběhy Čičikova neboli Mrtvé duše (Похождения Чичикова или Мёртвые души). Po svém vydání měla kniha velký úspěch a pokrokovými kritiky byl přijata s nadšením, byla však také označována za zlovolný výmysl a fikci.