Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština (zastarale maloruština, rusínština, ruština) je východoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou, slovenštinou a ruštinou [1], Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny indoevropských. Vyvinula se z východních nářečí praslovanštiny.Obsah [skrýt]
1 Rozšíření
1.1 Nářečí
2 Historie
3 Abeceda a výslovnost
4 Gramatika
5 Slovní zásoba
6 Vzorový text
6.1 Všeobecná deklarace lidských práv
6.2 Všeobecná deklarace lidských práv
7 Reference
8 Související články
9 Externí odkazy
[editovat]
Rozšíření
Podíl ukrajinských rodilých mluvčích v jednotlivých oblastech Ukrajiny
1 Rozšíření
1.1 Nářečí
2 Historie
3 Abeceda a výslovnost
4 Gramatika
5 Slovní zásoba
6 Vzorový text
6.1 Všeobecná deklarace lidských práv
6.2 Všeobecná deklarace lidských práv
7 Reference
8 Související články
9 Externí odkazy
[editovat]
Rozšíření
Podíl ukrajinských rodilých mluvčích v jednotlivých oblastech Ukrajiny
Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si ovšem konkuruje s ruštinou, ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je používanější ruština, avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde. Ukrajinci žijící v Rusku většinou přešli na ruštinu.
[editovat]
Nářečí
Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Za nářečí ukrajinštiny bývá často pokládána také rusínština, podle jiných je to však samostatný jazyk. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.
[editovat]
Historie
Od 10. století se na ukrajinském území (Kyjevská Rus) spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ukrajinština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.
[editovat]
Abeceda a výslovnost
Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:velké: А Б В Г Ґ Д Е Є Ж З И І Ї Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ь Ю Я
malé: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
přepis: a b v h g d e ě ž z y i ï j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ' ju ja
výslovnost: a b v h g d e je ž z y i ji j k l m n o p r s t u f ch c č š šč měkký znak ju ja
V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
Původní slovanské G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží nové písmeno Ґ - např. ґрунт = grunt. Jde to tak daleko, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje imihracijnu kartku.
Velmi často se používá I (ikavismus) tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě[2][3], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.
[editovat]
Gramatika
[editovat]
Slovní zásoba
Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům než ruština.
[editovat]
Vzorový text
[editovat]
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.
Všeobecná deklarace lidských práv
ukrajinsky
Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.
přepis
Vsi ľudy narodžujuťs'a viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
rusky
Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis
Vse ľudi roždajutsa svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni nadeleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.
číst
Vsě ľudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duchě bratstva.
ukrajinska evro-latinka
Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinn'am i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
Немає коментарів:
Дописати коментар